Logo

Tvorba bibliografických citací a zdrojů u vysokoškolských prací – jednoduchý návod s příklady

Tvorba bibliografických citací a zdrojů

Nejčastěji tento článek využijí vysokoškoláci při psaní svých bakalářských a diplomových prací, ovšem na své si přijdou i autoři jiných odborných textů. Kvalitní zpracování bibliografických citací a zdrojů je totiž velmi důležitá část vaší práce. V tomto článku si rozebereme nejdůležitější metody citování a tvorby zdrojů, které spadají do mezinárodně platné citační normy ISO 690. Podrobně se podíváme na citace internetových zdrojů a citace knih či jiných tištěných zdrojů. Představíme si nástroje, které Vám při tvorbě citací pomohou a poradíme, jaká varianta bude pro vaší práci nejvhodnější.

V tomto článku se budeme soustředit na praktické využití a poslouží všem, kteří již o bibliografických citacích a zdrojích alespoň slyšeli a potřebují tuto část ve své diplomové, bakalářské či jiné odborné práci aplikovat.

Jaké máme druhy citačních norem a tvorby zdrojů?

(Všimněte si, že se nezmiňujeme pouze o citacích, zdroje jsou jejich součástí a mají určitá specifika, která jsou na sebe navazující.)

Harvarský styl

Metoda číselných odkazů

Metoda poznámek pod čarou

Jak začít

Pokud máte již napsaný text, který chcete ocitovat začněte prvně tím, že si vytvoříte zdroj(e). Data ze zdrojů následně budete používat při citování, mějte tedy tyto zdroje vždy po ruce.

Jaké máme nástroje pro tvorbu bibliografických citací a zdrojů:

Vytváříme zdroje a citujeme

Harvarský styl (neboli forma jméno – datum)

Vytvoření knižního zdroje

K vytvoření knižního zdroje budeme potřebovat nejlépe ISBN (mezinárodní standardní číslo knihy). Zdroj jde také dohledat, pokud znáte alespoň název publikace a rok vydání. Pokud tyto údaje znáte, použijte Google a ISBN dohledejte. Následně není lehčí a přesnější cesty, než navštívit citace.com – v menu zadat „Vytvořit citaci“ a do pole zadat ISBN. Nástroj umí vyhledávat také dle názvu, ale často výsledek není správný, nebo není žádný. Proto, pokud znáte pouze název (a rok vydání) ISBN si raději opravdu vyhledejte přes vyhledávač Google.

Jak vypadá správný zápis zdroje dle harvardského stylu

Máme více variant, ale jedná se spíše o detaily. Důležité je především čím se liší od ostatních variant a kde u studentů vidíme často chybu – rok vydání se uvádí ihned za jménem autora/autorů! Je to z důvodu citování v textu, kde se za jméno také uvádí rok vydání (viz níže v článku). Na tento fakt si dejte pozor především při využívání serveru citace.com, kde je datum vydání umístěn až za názvem publikace (to je správně u ostatních metod citování, ale neplatí to u harvardského stylu).

Přiklad 1 – Použití zkráceného a celého jména autora

(Výběr je na vás popřípadě na vedoucím práce, která varianta je sympatičtější. Opět platí pravidlo – jedna forma pro celou práci)

Celé jméno

HASIL, Jan, 2018. Chebsko v raném středověku: archeologie středoevropského regionu v 7.-12. století. Praha: NLN. Archeologica. ISBN 978-80-7422-418-8.

Zkrácené jméno

HASIL, J., 2018. Chebsko v raném středověku: archeologie středoevropského regionu v 7.-12. století. Praha: NLN. Archeologica. ISBN 978-80-7422-418-8.

Příklad 2 – více autorů

Celá jména

2 autoři:

PAPOUŠEK, Vladimír a Dalibor TUREČEK, 2015. Hledání literárních dějin. Praha: Paseka. Scholares. ISBN 80-7185-760-2.

3 autoři:

DADEJÍK, Ondřej, Filip JAROŠ a Martin KAPLICKÝ, 2014. Krása a zvíře: studie o vztahu estetických hodnot zvířat. Praha: Dokořán. ISBN 978-80-736-3684-5.

4 a více autorů:

BÍLEK, Petr, Ondřej DADEJÍK, Martin KAPLICKÝ, Vladimír PAPOUŠEK, David SKALICKÝ a Jan STANĚK, 2016. Stopy pragmatismu: česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-7394-627-2.

V seznamu zdrojů by měli být uvedeny všichni autoři. Je možné udělat výjimku zkrácenou formou například takto:

BÍLEK, Petr a kol., 2016. Stopy pragmatismu: česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-7394-627-2.

(Pokud byste chtěli takto zkracovat větší množství zdrojů, radíme pro jistotu zkonzultovat s vedoucím, není to úplně standardní postup)

V případě zkrácených jmen například:

DADEJÍK, O., F. JAROŠ a M. KAPLICKÝ, 2014. Krása a zvíře: studie o vztahu estetických hodnot zvířat. Praha: Dokořán. ISBN 978-80-736-3684-5.

BÍLEK, P., O. DADEJÍK, M. KAPLICKÝ, V. PAPOUŠEK, D. SKALICKÝ a J. STANĚK, 2016. Stopy pragmatismu: česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-7394-627-2.

Příklad 3také můžete použít formu jmen velkými písmeny:

HASIL, JAN, 2018. Chebsko v raném středověku: archeologie středoevropského regionu v 7.-12. století. Praha: NLN. Archeologica. ISBN 978-80-7422-418-8.

BÍLEK, PETR, ONDŘEJ DADEJÍK, MARTIN KAPLICKÝ, VLADIMÍR PAPOUŠEK, DAVID SKALICKÝ a JAN STANĚK, 2016. Stopy pragmatismu: česká literatura a estetika v dotyku s americkým pragmatismem. České Budějovice: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. ISBN 978-80-7394-627-2.

Citování knižního (tištěného) zdroje v textu

Citace se skládá ze 3 údajů –

Jméno autora/autorů: Zadáváme pouze příjmení a to buď formou malých písmen „Ševčík“ nebo můžeme použít i písmena velká „ŠEVČÍK“, z praxe radíme spíše používat první variantu. Platí zde především pravidlo, ať je jedna forma použita v celé práci.

Více autorů

2 autoři: oddělují se od sebe písmenem „a“ nebo (především u zahraničních publikací) znakem „&“ (pro tento znak můžete použít klávesovou zkratku Alt Gr + C). Opět platí pravidlo jedné varianty v celé práci. Výsledek pak vypadá takto: (Ševčík a Novák, 2014, s. 7)

3 autoři: u tří autorů oddělíme první 2 autory čárkou a stejně jako výše – tedy takto (Ševčík, Novák a Staněk, 2017, s. 11)

Mnoho autorů: Pokud máme autorů více jak 3, radíme již použít variantu se zkratkou „et al.,“ nebo „a kol.“ v takovém případě se udává pouze první autor a celý zápis vypadá takto: (Ševčík a kol, 2014, s. 44) nebo (Ševčík et al., 2014, s. 44).

Bez autora:

Pokud máte zdroj, kde není znán autor a nejedná se o internetový zdroj, který rozebíráme níže, použijte zde název s formátem kurzívy. Příklad: (Průvodce Prahou, 2014, s. 42)

Rok vydání: uvádí se pouze rok, kdy byla publikace vydána.

Pokud jeden autor vydal v témže roce více publikací, které citujete, musíme od sebe publikace oddělit. Oddělení provedeme tak, že k roku vydání publikace přidáme abecední písmeno takto:

(Ševčík, 2014a, s. 74) ; (Ševčík, 2014b, s. 32)

Stránka, z které byla informace čerpána: udává se za písmenem „s.“ nebo za zkratkou „str.“ jakou variantu použijete je na vás, ovšem varianty nekombinujte a pro celou práci používejte pouze jednu.

Pokud si již číslo stránky nepamatujete nebo stránka nelze určit, citaci vytvořte bez tohoto údaje.

Rozmezí více stránek: pokud jste čerpali z více po sobě následujících stránek téže publikace, údaj zaznamenáme takto: (Ševčík, 2014, s. 32–34). Pokud se jedná o stránky, které nejsou po sobě následující, zápis vytvoříme takto: (Ševčík, 2014, s. 32–34, 37, 39–42). Zde si dejte pozor na interpunkci – mezi čísly nejsou mezery a ani zde není použit spojovník (který je často zaměňován za pomlčku), ale pomlčka – tedy ta delší čárka. Více o pomlčkách a spojovnících si můžete přečíst zde.

Příklady v praxi

Citovat můžeme bud celý odstavec nebo část odstavce – metoda je stejná, akorát v případě, že se autor vyskytuje přirozeně v textu, použijeme zkrácený tvar:

Citování celého odstavce:

Tracheotomii je možné provést klasickou chirurgickou nebo punkční metodou. Provedení tracheotomie lze rozdělit na plánované a urgentní, kdy není možné zajistit dýchací cesty jiným způsobem. (Ševčík, 2014, s. 74)

Citování v části odstavce:

Armované kanyly jsou velmi poddajné, a proto se zavádějí pouze se zavaděčem (Dostál, 2004, s. 118). Používají se především u operačních výkonů v oblasti hlavy a krku, či u výkonů v pronační poloze.

Citování přirozeně v textu se jménem autora (zkrácený tvar):

Armované kanyly jsou velmi poddajné, a proto se dle Dostála (2004, s. 118) zavádějí pouze se zavaděčem.

Citování internetového zdroje

K vytvoření internetového zdroje potřebujeme znát internetový odkaz neboli url stránky, odkud byly informace čerpány. Na této stránce již najdeme veškeré údaje pro správné vytvoření internetového zdroje.

Jak vypadá správný zápis internetového zdroje dle harvardského stylu

Zde prvně vycházíme ze stejných informací, které jsme si již řekli u tvorby tišteného zdroje. Tedy přesněji co se týče autorů, pokud je daná stránka zveřejňuje. Autoři článků, či celého webu totiž nejsou často zveřejněni. To ovšem nijak nebrání tvorbě internetového zdroje.

Příklad 1:

PETŘÍČKOVÁ, Renata, 2010. Správně upečený chleba by měl „zvonit“. Vitalita.cz: chytře na život [online]. [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/spravne-upeceny-chleba-by-mel-zvonit/

Příklad 2:

KARFÍK, Vladimír, ©2018. Vila ředitele H. Vavrečky, 1939 - 1941. Zlín: OFICIÁLNÍ STRÁNKY STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA [online]. [cit. 2017-11-31]. Dostupné z: https://www.zlin.eu/vila-reditele-h-vavrecky-1939-1941-cl-298.html

Příklad 3:

Historie světových výstav, 2008. Česká televize [online]. [cit. 2017-11-31]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1447575-historie-svetovych-vystav

Příklad 4: (citování celého webu)

Formátování závěrečných prací: Profesionálně, rychle a s osobním přístupem [online]. ©2017 [cit. 2018-01-21]. Dostupné z: http://www.formatovani-zaverecnych-praci.cz/

Podrobný rozbor citace – co vše obsahuje:

Všechny tyto údaje jsou povinné. Samozřejmě za předpokladu, že jsou na webové stránce publikované.

Citování internetového zdroje v textu

Zde se citování příliš neliší od citování tištěného zdroje. Pokud není autor publikován, uvede se jako první údaj název stránky v kurzívě viz příklad 1. V případě, že citujeme celý web, uvede se název webu. Názvy webových stránek a webů jsou často dosti dlouhé. V takovém případě se doporučuje název zkracovat viz příklad 2.

Za autorem nebo názvem následuje rok vydání, popřípadě copyrigtht (viz příklad 2). Tímto máme citaci hotovou.

Příklady

Příklad 1:

(Historie světových výstav, 2008)

Příklad 2:

(Formátování závěrečných prací…, ©2017)

Příklad 3:

(Karfík, 2008)

Rady na závěr

Tímto jsme si podrobně ukázali, jak citovat pomocí harvardského stylu. Příště si ukážeme 2 zbývající způsoby, kterými jsou číselné odkazy a poznámky pod čarou.

Zde ještě pár rad, které vám určitě při tvorbě citací a zdrojů pomohou:

Pokud si nejste jisti, napište nám, rádi vám s tvorbou bibliografických citací a zdrojů pomůžeme ?

5 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 100% (1 Vote)

 
Design by Profiformátování.cz | Všechna práva vyhrazena.
Domů | Formátujeme | Služby | Ceník | Objednávka | O nás | Kontakt