Učení je přirozenou součástí života každého z nás a jelikož se mu minimálně v produktivním věku nevyhnete, rozhodně není na škodu vychytat si techniky, jak se efektivně učit. Nejenže vám potom absorbování nových informací půjde mnohem rychleji, ale také vás samotné studium bude více bavit.
Na internetu se dá najít spousta technik, díky kterým se údajně dokážete v co nejkratším čase naučit co možná nejvíce studijního materiálu. Berte však na vědomí, že každý člověk je jiný a co vyhovuje jednomu, může druhému spíše uškodit.
Proto jsme dali dohromady tipy, jak se učit, jejichž spolehlivost je potvrzena četnými studiemi, a tak obecně fungují na široké spektrum lidí — a můžete je začít praktikovat už dnes.
Jaké to jsou?
Zaznamenávejte si poznámky pomocí tužky a papíru
Používáte pro zapisování poznámek počítač? Nedivíme se vám — logicky toho totiž zaznamenáte mnohem více než v případě obyčejné tužky a papíru. A to by logicky mělo znamenat, že díky studiu informací z počítače si toho váš mozek dokáže zapamatovat víc a také rychleji, ne?
Opak je pravdou. Bylo dokázáno, že ti, kteří využívají staromódního způsobu tvorby poznámek, se učí rychleji a jejich mozek si dané informace uchová po delší dobu.
Samozřejmě, jedná se o pomalejší způsob, ale díky manuálnímu psaní budete lépe chápat zapisované informace a přirozeně budete schopni dát větší průchod vaší kreativitě, která hraje v efektivním učení zásadní roli.
Vytvářejte si krátkodobá učící okénka
Celonoční učení sice může působit efektivně, ve většině případů je však silně kontraproduktivní.
Bylo dokázáno, že lidský mozek dokáže vyvinout plné soustředění jen po dobu 90 minut a poté potřebuje alespoň 15-minutovou pauzu. Pokud se však chcete učit celý den (noc), délku přestávek byste měli postupně navyšovat.
Zní to možná jako paradox, ale naprosto zásadním krokem pro efektivní učení je mozek naprosto „vypnout“ — jen tak totiž dokáže pracovat na ukládání nových informací do krátkodobé i dlouhodobé paměti.
Učení doporučujeme rozložit do co možná největšího počtu dnů či týdnů. Pokud se k němu budete pravidelně vracet na kratší dobu, vaše učení bude efektivnější.
Taková učící okénka je mnohem jednodušší praktikovat a vy tak nebudete v rámci vašeho studia cítit takový nátlak a stres, což je dalším faktorem, který efektivnímu učení přispívá.
Totéž platí i pro psaní závěrečných prací. Pokud každý den sepíšete jednu část, výsledek bude kvalitnější, než kdybyste vše dali dohromady během pár dnů. Tímto způsobem si navíc dáte prostor na to, abyste si nechali pomoct s některými obtížnějšími aspekty, jako je formátování závěrečné práce, tvorba citací nebo zajištění tisku a vázání.
Využijte tzv. mnemotechnických pomůcek
I když jste možná o mnemotechnických pomůckách nikdy neslyšeli, většina z nás se s nimi už setkala, a to již na základní škole. Typickým příkladem jsou čísla nouzového volání:
- 158 – osmička připomíná pouta, takže jde o policii
- 155 – pětka vypadá jako vozíčkář, což značí zdravotní záchrannou službu
- 150 – nula se připodobňuje k rybníku či kapce vody, což asociuje hasiče
Jedná se o jeden z nejlepších způsobů, jak si rychle zapamatovat větší objem informací, a to například pomocí tvoření asociací počátečních písmen složitějších slov, která si potřebujeme zapamatovat, s jednoduššími slovy či větami. Využít můžeme i zvuků nebo jakýchkoli jiných typů asociací — fantazii se zde meze nekladou.
Díky mnemotechnickým pomůckám bude učení daných informací mnohem jednodušší a snadno se uloží do dlouhodobé paměti. Nedivte se tedy, že si takové informace budete pamatovat klidně i několik let potom, co už pro ně nebudete mít žádné využití.
Učivo si spojujte s něčím, co už znáte
Čím více budete schopni propojit nové koncepty s něčím, co už znáte, tím rychleji se naučíte nové informace.
Paměť hraje naprosto klíčovou roli v naší schopnosti vykonávat komplexní kognitivní úkoly. Když se například setkáme s problémem, kterému jsme nikdy nečelili, přirozeně začneme přemýšlet nad tím, jaké dlouhodobé znalosti pro jeho řešení můžeme aplikovat. Díky tomu, že propojíme již existující znalosti s novými informacemi, budeme lépe chápat význam nového materiálu.
Tuto metodu učení využívá například Elon Musk, zakladatel společnosti Tesla nebo SpaceX. Jeho rada, jak se učit, spočívá v tom, že si znalosti představíte jako vrostlý strom – nejprve se ujistíte, že chápete jeho základy, jako je jeho kmen a velké větve, a až poté se začnete zabývat listy.
Když tedy propojíte starší znalosti s těmi novými, budete se mít čeho chytit, až se je budete snažit vybavit.
Dopřejte si dostatek spánku
Jak už jsme zmínili, učit se celou noc v kuse pro optimální absorbování nových informací není zrovna efektivní.
Mohli byste si myslet, že i když budete druhý den naprosto vyčerpaní, podat dobrý výkon na případné zkoušce by vám díky vynaloženému úsilí nemělo dělat problém. Opak je pravdou.
Existuje nespočet studií, které potvrzují přímou spojitost mezi spánkem a učením. Během hlubokého spánku totiž mozek zpracovává nové informace, které ukládá do krátkodobé i dlouhodobé paměti. Pro maximální efektivitu doporučujeme jít spát v rámci 12 hodin po učení.
Ti, kteří učení věnují optimální úsilí, ale neodpírají si kvůli němu vydatný spánek, mají nejen lepší výsledky, ale jsou také šťastnější.
Nezapomínejte pít dostatek vody
Pravděpodobně každému z nás je jasné, že dodržování pitného režimu podporuje naše zdraví hned na několika úrovních.
Vyživování naší pokožky, imunitního systému nebo dodávání tolik potřebné energie je jen zlomkem z nich. Dostatečná hydratace je také klíčem pro lepší kognitivní fungování. Díky dostatečnému pití vody se tedy staneme chytřejšími.
Dehydratace je naopak v rámci našeho mentálního fungování destruktivní. Pokud na pití vody zapomínáte, váš mozek musí pracovat mnohem usilovněji. A v takovém případě navíc věnuje pozornost udržování mnohem důležitějších funkcí, než je studium učebního materiálu.
Až budete mít před sebou další důležitou zkoušku, vyzkoušejte naše způsoby, jak se učit. Garantujeme vám, že systematický přístup k učení vám dá více než celé probdělé noci.
{mainvote}