Užívání pomlčky a spojovníku je častým problémem studentů při psaní seminárních, bakalářských, diplomových či jiných odborných prací. Pojďme si tedy jejich použití v textu stručně a srozumitelně vysvětlit.
Pomlčka (–) je dlouhá vodorovná čára. Nejčastěji se používá pro oddělení části věty, v rámci vyjádření rozsahu zastupuje slovo až, její užití je časté také při psaní finanční částky, lze ji použít místo čárky, pro vyjádření geografického rozsahu či pro zápis kalendářního data. Pokud pomlčka zastupuje až nebo proti (versus) a oba jí oddělené výrazy jsou jednoslovné, pak ji mezerami neoddělujeme.
! Pozor u citací: (Dvorský, 2019, s. 19–23).
! Pozor u výčtů: vždy používat pomlčku, nikoliv spojovník.
Spojovník (-) je krátká vodorovná čára. Vyjadřujeme jím úzký vztah dvou slov, používáme ho také u jejich dělení na konci řádku. Dále se píše v těsných spojeních místních jmen a názvů či u některých cizích jmen. Neoddělujeme ho mezerami.
! Pozor u kódů: ISBN 978-12-332-2145-4.
! Pozor u kalendářních dat v sestupném formátu: 2020-02-11.
Více o problematice jak správně citovat si můžete přečíst v článku "Citace internetových zdrojů: Jak citovat webové stránky?".
Když už víme, jak pomlčku a spojovník používat, je třeba si říct, jak daný znak zapsat. Pomlčku zapíšeme pomocí stisku levé klávesy Alt + 0150. Znak pro spojovník bývá umístěný na klávesnici vedle pravého shiftu. Nebo si stačí pomlčku či spojovník zkopírovat například zde z článku. Mimo základní pomlčku a spojovník se vám také mohou hodit jiné znaky a symboly, které můžete při psaní vaší práce použít.
Ani jeden z těchto znaků nepoužíváme u jmen, která se skládají ze dvou příjmení. Dříve se u nich spojovník používal, v současné době již ne. Dále tyto znaky nepoužíváme v případech, kdy je druhý člen členem určujícím:
Chcete mít jistotu, že jsou ve vaší práci nejen spojovníky a pomlčky správně napsané? Využijte naši korekturu a stylistiku textu!