Česká a zahraniční letiště by před ptactvem a zvěří mohly v budoucnu hlídat drony, využívající hlasy dravců. S nápadem této biologické ochrany, který vyhrál národní kolo soutěže European Satellite Navigation Competition 2015, přišel Ladislav Bartuška z Katedry dopravy a logistiky Vysoké školy technické ekonomické v Českých Budějovicích (VŠTE).
V evropském kole, v němž zvítězili z 515 inovací ze 40 zemí španělští studenti s návrhem bezpilotního prostředku pro záchranu trosečníků na širém moři, se sice už mezi laureáty nedostal, ale i tak je s výsledkem velmi spokojen.
„Momentálně navazuji kontakt s českobudějovickou firmou Drono.Works a s obchodními partnery z Izraele, abychom vyvinuli funkční prototyp společně,“ říká Ladislav Bartuška, který na VŠTE působí jako akademický a výzkumný pracovník.
Projekt nazvaný Biologická ochrana letiště za pomocí dronů porotu zaujal nápadem, v němž se spojuje současná technologie s inovací dosavadní biologické ochrany letišť k odehnání ptáků a zvěře z jejich okolí. Tím se zabraňuje kolizi těchto živočichů s letadlem, kde při srážce hrozí poškození jeho trupu nebo nasátí ptactva do motoru. Vzniklé škody pak leteckým dopravcům způsobují ekonomické ztráty, o bezpečnosti letecké dopravy ani nemluvě.
„Každé mezinárodní letiště proto musí mít biologickou ochranu. K odehnání hejn ptáků z okolí letišť se zatím převážně využívají pyrotechnické a akustické metody a živí dravci spolu s jinými pasivními metodami biologické ochrany,“ říká Bartuška.
Jeho koncepce s drony kombinuje některé dosavadní metody jako je třeba akustické odhánění ptactva s využitím zařízení na palubě dronu a speciální software. Ten umožňuje částečně autonomní řízení dronů v reakci na pohyb ptactva v jeho okolí. Díky spolehlivé technologii GNSS mohou drony spolupracovat navzájem v rámci bezpečnostních letových zón u letiště, aniž by došlo ke střetu s letadlem samotným.
„Každý dron, tedy bezpilotní prostředek, bude mít navíc na palubě kameru, která zároveň umožní monitorovat ostatní bezpečnostní parametry v okolí letiště. Lze tedy například zamezit narušení letového provozu jinými civilními drony, kdyby se někdo rozhodl s touto kvadrokoptérou létat v jeho okolí. A dlužno dodat, že těchto případů v Evropě přibývá a těžko se zatím postihují,“ vysvětluje autor nápadu.
Soutěž European Satellite Navigation Competition se letos konala už po dvanácté a zaměřuje se na využití dat z evropského navigačního systému GNSS Galileo v komerční sféře. Regionální kolo v Česku zaštiťovalo Ministerstvo dopravy ČR a Výzkumný zkušební a letecký ústav v Praze - Letňanech.
{mainvote}